10. Metánov

Zadání je jakýsi traktát O jménech statných a přídajných. Spis je psán jazykem košatým, plným podivuhodných novotvarů. Až na drobné detaily je to poměrně autentický jazyk, kterým profesor Hron psával (pokud chcete vědět více, doporučujeme knížku Jakub Hron Metánovský: Nedorozumění s rozumem aneb Konba žijby).

Spisek pojednává o české mluvnici, konkrétně pádech. Používá pro ně názvy doslovně přeložené z latiny (a mimochodem autenticky hronovské): zovák (nominativ), žalák (akuzativ), dajník (dativ), přísvojník neboli plodák (genitiv), stroják (instrumentál), mísťák (lokál) a volák (vokativ).

Nenecháme se zmýlit narážkami na latinu (profesor Hron byl klasickým vzdělancem a takové narážky činil běžně), počtem odstavců (že jich je 7, je vážně jenom náhoda), ba ani lehce uhozenými, historicky nepříliš věrnými příklady (vážně javor?).

Místo toho se soustředíme na to, co text říká o využití jednotlivých pádů (pardon, případků). Jistou naději skýtá mísťák (nechceme snad nalézti místo dalšího stanoviště?), o něco větší dajník (tím se svěřujeme s tajemstvím, což je přesně to, co obvykle šifrou činíme).

Vypíšeme tedy všechna jména statná a přídajná v dajníku a dostáváme: křivému javoru vrcholu. Převedeme do zováku a v mapě hravě nalezneme vrchol Křivého Javoru.